Každý rok na konci bilancuji. Srovnávám si své myšlenky. To, co se povedlo i to, co nebylo úplně povedené. Za posledních pár let jsem prošla kus cesty, potkala spoustu zajímavých lidí, změnila mnohokráte názor i svůj život a dokonce i své příjmení.
O tom kousek níže.
Asi před týdnem jsem se díky jedné diskuzi zamyslela nad svými posledními 20 lety. Je mi pětačtyřicet 😮 , takže na nějaké to bilancování už mám nárok. Uplynulé roky nebyly jednoduché, to vůbec ne. Byly ale základem mého současného života. Od dlouholeté neplodnosti k prvnímu dítěti, přes potrat v 6. měsíci, těžký a dlouhý rozvod, po narození dcery a úmrtí druhého muže. Jak se říká, zocelily mě. Stejně jako další vztah. Nenechala jsem se zlomit a šla dál a dál. Abych něco dokázala sama sobě. Abych co nejlépe vychovala své děti, které mi rostou před očima. Abych pro sebe a pro ně zařídila bydlení a bylo nám tady dobře. Abych mohla pomáhat těm, co chtějí zlepšit své zdraví, svůj život. Život mě prostě baví, i když mi někdy chystá lahůdky.
A jak šel čas v letošním roce?
Ujasnila jsem si spoustu věcí, hodně zjednodušila svůj život, vyčistila vše, co šlo, rozešla jsem se s partnerem i některými lidmi, přicházejí ale noví, přeskládávám své podnikání. Zkrátka nebylo toho málo.
V podnikání jsem si ujasnila, že se chci stále setkávat s lidmi a kromě zdraví je chci přivádět k harmonii. Bez harmonie a zdraví nejsme nic. Svou apatyku jsem tedy rozšířila o centrum Harmony, kde učím ženy feng shui a tradice našich předků, rozebírám s klienty astrotypy a oprášila jsem automatickou kresbu jako diagnostickou metodu vedoucí k odhalení zdravotních problémů. Dělám feng shui konzultace a poté, co si mě vyhledali lidé s prosbou o vyčištění prostor jsem se vrhla i na toto. Dělám čištění fyzické, když si s tím lidé neumí poradit, prostě vyhazujeme věci, které si za mnoho let nanosili domů a teď neví, co s nimi, ale také čištění energetické, když se doma necítí dobře, navštěvují je duchové, jsou po rozvodu nebo se stěhují do nového bytu. Docela zajímavě se některé věci v mém životě skládají. A život mě překvapuje tím, jaké lidi mi posílá do cesty.
No a protože feng shui je součástí mého života a jsme fengshuistická rodina, tak své shrnutí udělám podle bagua, netradičně, ale tak, aby mi to dávalo smysl. A zároveň trošku osvětlím, oč v těchto oblastech jde.
Bagua je energetická mapa prostoru, která zahrnuje vše, co v životě máme a potřebujeme. Zahrnuje tyto oblasti:
Tato oblast je pro náš život nejdůležitější. Neobejdeme ji. Bez počátku není nic. Ani naše narození, ani náš první krok, ani naše první rande, první pusa, ani náš jakýkoliv životní krok. Prostě tady stojíme na počátku. Jsme sami, jsme jednička a jsme v jedničce, v oblasti číslo jedna. Odtud pak půjdeme vstříc dvojce = vztahům, trojce našim předkům atd. atd. Je to jako skákat panáka s kamarády na ulici.
Tato oblast představuje naši cestu životem a to, jestli děláme, to, co chceme a to, co nás naplňuje.
Musela jsem si letos do sebe pořádně hrábnout a ujasnit si, zda to, co dělám – vedu apatyku, jsem její duší i tělem , prodávám bylinky, feng shui dekorace a dekorace stylu Provence, je pro mě to pravé ořechové. Našli se i takoví, kteří mě chtěli nasměřovat jinam, na svou cestu, která se mi sice moc líbí, ale pod vlastní taktovkou, pod vlastní vlajkou. Povedlo se mi to. Ujasnila jsem si, že obchod chci provozovat i nadále, a feng shuistické služby chci dělat sama na sebe a se svými představami a plány. V červnu jsem pak vystoupila z firmy, kterou jsem už nechtěla reprezentovat – nelíbila se mi její cesta a šla jsem si dál svou vlastní. A to, po čem jsem toužila, jsem si splnila. Začala jsem učit feng shui, dělat konzultace. Osvobozením se, jsem od Vesmíru dostala nové lidi, nové příležitosti. Když se mi hlavou jen na okamžik mihla myšlenka na automatickou kresbu, přišel první zákazník, pak druhý, třetí. A v současné době mi bylo nabídnuto vedení kurzu. Strach, který je také spojen s energií vody, s energií jedničky a můj červ k tomu (jedno ze zvířat mého čínského astrotypu) mi sice říkaly, že tohle nedokážu, ale měla jsem na rozmýšlení jen pár minut a 2 kamarádky mě přesvědčily, že se nemám bát a mám do toho jít. Jako potvrzení beru to, že mi do toho zazvonil telefon, kde u jména dané paní mám napsáno automatická kresba a její jméno. Brala jsem to jako potvrzení z vrchu, že ano, že toto je moje cesta. Vzala jsem to. Tak držte palec, ať se to povede.
Letos jsem těch prvních kroků měla vícero. Musela jsem mnohdy překročit svou komfortní zónu, ale dokázala jsem to. A moc za to děkuji.
Tato oblast zahrnuje vztahy 2 lidí. Už nejsem v životě sama, jsme dva. Je to vztah s našim nejbližším mužem či ženou, přítelem/přítelkyní či manželem/manželkou, ale také jednotlivé vztahy k vlastním dětem, k rodičům, konkrétně zvlášť já a máma a já a táta. Patří zde i vztah já a každá jednotlivá kamarádka, spolupracovnice, spolupracovník, já a šéf, já a úřednice. Prostě vztah já a ty.
Letos, v roce kohouta, mohly být tyto vztahy občas vyhrocené. Pokud jsme ale kohouta pochopili a vzali v potaz jeho autoritu, uvědomili si, co to znamená, dalo se to přežít. I já se k tomu letos musela propracovat. Chvíli trvalo než jsem to pochopila, ale dala jsem to.
Musím říct, že to bylo poprvé za 14 let, kdy jsem v práci měla nějaké problémy s pár zákazníky. Stáli jsme proti sobě a „bojovali“ o svou autoritu. Při třetím takovém zákazníkovi jsem si řekla stop a dál jednala v souladu s kohoutem. Nedala jsem mu znovu zazářit. A byl klid.
Aby toho nebylo málo, tak jsem se letos rozešla i s přítelem. Vztah dvou lidí je o komunikaci, tady ale už dlouho chyběla. Lépe řečeno, nebyla vůbec žádná. Přestalo to vyhovovat oběma, mně to, že nekomunikuje a jemu to, že na něj tlačím, abychom si některé věci vyříkali. Nepotřeboval to a já potřebovala parťáka, člověka, se kterým mohu sdílet své radosti i strasti. Od léta jsem v hlavě měla spoustu myšlenek, jak situaci vyřešit. Nechtěla jsem ublížit ani jemu a ani mým dětem. Zvykly si na něj a neuměly si přestavit, že odejde. Před koncem vztahu jsem si uvědomila, že jde taky o mě. Odešel na mé narozeniny. Ne, nepovažuji to za tragédii. Byl to skvělý začátek mého osobního roku.
Jak jste letos ustáli své vztahy vy?
Já musím říct, že je stále co vylepšovat. Naučila jsem se letos také více mlčet a hodně naslouchat. I to je ve vztahu potřeba. Dokonce bych řekla, že je to hodně důležitá ingredience. Nejen v partnerském vztahu.
A mé další vztahy? S jednotlivými zákazníky jsem v pohodě. Vztahy s dětmi jsou u mě na prvním místě. Své děti miluji. Každého jinak, ale oba hodně, moooc hodně. Vztahy s rodiči, tady by bylo co vylepšovat, asi zde letos také zaúřadoval kohout, spousta věcí by šla udělat a říci lépe a jinak, oboustranně.
Tato oblast představuje naši minulost, naše tradice a je to potenciál naší budoucnosti. Bez našich předků bychom nebyli nic.
Já si hodně uvědomuji svou provázanost na své maďarské kořeny. Cítím, že když přejedu hranice na Slovensko, blížím se domů a po překročení hranic s Maďarskem jsem doma. Mám to tak od dětství a může za to má maďarská prababička. Milovala jsem ji, byla průvodkyní v mém dětství a byla to babička se vším všudy. S koláči a šátkem na hlavě, pochopením, povzbuzením, láskou k nám dětem.
Na začátku jsem psala, že jsem změnila příjmení. To současné nemám po žádném manželovi, ale po své prababičce. Tímto jsem se k ní mohla vrátit. Tímto jsem se přiblížila svým kořenům. Stejné příjmení dostala letos i má dcera. Když se narodila, dostala po ní i své křestní jméno.
V tuto chvíli se chystám tuto oblast využít i ve své práci a podpořit tak své podnikání s bylinkami.
Včera jsem si uvědomila ještě jednu moc hezkou věc, která se spojuje s touto trochu podceňovanou oblastí. Pokud jsme na kordy s partnerovou rodinou, nemáme rádi tchýni a tchána, prostě bereme, že prostě jsou a nějak je přetrpíme, tak bychom si měli uvědomit, že stejně jako my chceme, aby uznával náš muž naši rodinu, naše předky, naši minulost, tak bychom měli uznávat jeho rodinu, bez nich by nebyl ani on sám.
Tento sektor je hoodně oblíbený. Každý fengshuistický článek o něm píše jako o oblasti peněz, financí. Takhle to ale není. Peníze zde budeme hledat marně. Tato oblast přináší rozmanitost a bohatost, ne ve formě financí, ale bohatost života, myšlenek, přátel, radosti a pak také i hojnost materiální, pokud se nám bude dařit tak, jak se nám dařit má, ve všech oblastech života. K hojnosti patří také naše zdraví.
Samozřejmě zde patří také hojnost materiální, ale ne ve smyslu financí jako takových, ale v zabezpečení, v hojnosti potravy, v uspokojení našich zálib, našeho bydlení, našich potřeb a potřeb naší rodiny. Já vím, že potřebuji, aby prosperovala moje firma, aby mi přinášela hojnost a tím to, co potřebuji k životu. Ale…
Obvykle platíme penězi, ale stalo se vám už, že vám Vesmír poslal něco, za co jste penězi nezaplatili? Já s tím mám bohaté zkušenosti. Mí zákazníci mi nosí vajíčka, zeleninu ze zahrádky, ořechy, jablka, bylinky, párkrát jsem byla pozvaná na oběd, svezena autem tam, kam bych musela cestovat vlakem. Prostě si jen přeji, abych měla hojnost všeho a neomezuji Vesmír tím, že za to nutně musím zaplatit. Takto vypadá tato oblast. Nepleťme si ji s financemi jako takovými. Ty budeme podporovat v oblasti pomocníků.
A jak jsem na tom byla letos s hojností já? Myslím, že dobře. Každé ráno děkuji za vše, co mám. Je to takový můj malý rituál. Vzbouzím se s tím, že poděkuji za vše, čeho se mi dostává. Netoužím ani po vile u moře, ani po jachtě, toužím mít naplněný hojný život. Lásku bližních, rozmanitou práci, která mě stále baví. Toužím cestovat a poznávat nové kraje. I to jsem si letos splnila. Moje přání bylo navštívit Itálii, ne s cestovní kanceláří, ale na vlastní pěst, prostě projet kus Itálie. Sen se zhmotnil a já viděla za 14 dní tolik, o čem jsem ani v nejtajnějších snech nesnila. Zažila jsem krásu italských měst i úžasný venkov, ze kterého se mi nechtělo odjíždět. Užila jsem si hojnosti památek, venkova, měst i moře, dobrého jídla, úžasné pizzy i panna cotty, pravé italské v zašité hospůdce uprostřed kopců. Jídlo na pláži i Michelinskou restauraci. 😉
A cestou tam i zpět také rakouské Alpy, krásu hor i moře jsem si uložila do svého nitra, do svého srdce. ♥
Hojnost zažívám ale i v běžných domácích podmínkách. Jak jsem psala výše, dostává se mi darů ze zahrádek mých zákazníků, dostává se mi spousta nové práce, díky které mohu sobě i dětem plnit své sny. Dostává se mi hojné pomoci od mé kamarádky Lucky. Luci, díky. Mimo jiné jsem letos v průběhu roku dostala taky teplé zimní ponožky, karty, keramické prasátko na stromeček, které jsem si moc přála, sůl do koupele a svíčky, jo a taky dýni hokaido. Prostě samá hojnost. ♥
A především zažívám hojnost zdraví, já i má rodina. A to je nejpodstatnější. Děkuji za to.
Další důležitou oblastí v našich životech je oblast:
Tato oblast je oblastí nebes. Máš koho zavolat, když se stěhuješ? Nebo když potřebuješ pohlídat děti? Dojet na nákup? Máš někoho, kdo ti vymaluje? Cítíš podporu andělů? Cestuješ? A nemusí to být zrovna kraj světa, i okolí se počítá.
Pak máš vše, co tato oblast zahrnuje. Tento prostor zahrnuje také to, co nás chrání. Tedy také náš byt a jeho okna, dveře i ploty kolem domu.
Letos jsem se mnohokráte dostala do tzv. „nouze“, tedy do stavu, kdy jsem někoho k něčemu potřebovala. Potřebovala jsem vymalovat, potřebovala jsem řemeslníka na opravení věcí v bytě, kamarádku Lucku, se kterou jsme skládaly nábytek. Odvoz, protože neřídím i když řidičák mám. Prostě dostalo se mi v době nouze pomoci a já si toho nesmírně vážím. Tahle oblast v mém životě funguje.
A právě teď mi došla ještě jedna věc. V době, kdy jsem byla v nouzi největší ve svém životě a to byla doba, kdy jsem se rozváděla, jsem dostala velkou pomoc z vrchu. Pomoc fyzickou i psychickou. V podobě mého druhého muže. A došla mi i další souvislost. Hezky se teď odkopu, ale aspoň pochopíte, o čem tato oblast je. S mým třetím mužem jsme se seznámili před 24 lety. Tehdy jsme spolu shodou okolností nezůstali. Není důležité proč. Míjeli jsme se celých 20 let. Potkali jsme se pak v době, kdy jsem se rozváděla, v době, kdy rozvod byl náročný a v době, kdy jsem se asi týden znala se svým druhým mužem, který mi byl shora poslán pro ochranu. Zašli jsme na kafe a zase jsme se rozešli, byla jsem už přece s někým jiným. Vesmír mi vtipně ukázal, že není všem dnům konec. On by můj rozvod neustál. Odžila jsem si rozvod, narodila se mi krásná dcera, a v době, kdy jsem pomoc už nepotřebovala, mi muž zemřel. Po roce jsem se s mým třetím potkala znovu. Tentokrát to tzv. „klaplo“, strávili jsme spolu 4 roky. Byly všelijaké, ale já si odžila to, co se „nedopeklo“ před těmi 24 lety. Až teď si uvědomuji pomoc Vesmíru a svou svobodu, se kterou jsem ho nyní mohla propustit.
A tady do této oblasti patří také peníze. Ty kulaté a papírové, o kterých jsem psala, že nepatří do oblasti hojnosti. Aktivizací této oblasti vhodnými doplňky k nám přijdou. O tom všem učím na svých seminářích.
Ani já jsem letos nestrádala. Bylo to také rokem kohouta, který letos nenechal nikoho ve štychu. Peníze vždycky přišly v době, kdy byly potřeba.
Takže tady jsem jako doma. Koště mám v komoře a těším se na 30. dubna. Ne, dělám si legraci. 😛 Ale čarodějnice, to já jsem a hrdě se k tomu hlásím.
I toto jsem si letos zkusila a musím uznat, že mi to sluší. 😀
Tato oblast podporuje naši kreativitu, naše tvoření.
Toho se mi letos dostalo dostatek. Stále něco vymýšlím, zlepšuji, píši. Před necelými dvěma měsíci jsem vyšla na světlo světa s novým kurzem. Měla jsem obavy, kdo kurz koupí v předprodeji, ale riskla jsem to. Nebyl ještě úplně celý hotový. Pracovala jsem na něm dnem i nocí. A to hlavně v ty dny, kdy jsem se cítila nadmíru dobře a na té správné vlně. Dala jsem do toho kus sebe, svých zkušeností, svých myšlenek, svých nápadů. V současné době je hotov a první lidé, kteří chtějí dojít k harmonii si ho už užívají. Tvořila jsem ho v té nejlepší energii.
A jak se jmenuje? 7 semínek k harmonii života. Pokud bys jej chtěla pro sebe či někoho, kdo chce něco změnit, je tady: cesta k harmonii vede tudy, klikni na text nebo na obrázek a jsi tam.
V současné době pracuji na dalším kurzu a píši několik e-booku najednou. Chybí mi jen čas na tvorbu. Uvědomuji si ale, že i kdyby den měl třeba 40 hodin, že bych mluvila stejně.
Takže si užívám dostatečně své tvořivosti a včas vám dám vědět, kdy něco nového vypukne.
Tato oblast je spojená s jeskyní, s útočištěm, s teplem našeho domova. Je to oblast znalostí, oblast informací, které umíme přetavit do zkušeností. Je to oblast tzv. usebrání se, oblast meditací, pohroužení se do sebe, rozjímání.
U nás doma je tato oblast v ložnici. Součástí ložnice byla také partnerova pracovna. Vím, není to ideální, ale jinam nešla dát. Shodou okolností v části moudrosti měl knihovnu. Potud je to v pořádku. Knihy v knihovně vytvářejí pomyslnou jeskyni. Bylo jich tam ale za mne příliš. Vyplňovaly celou jednu stěnu z jedné strany na druhou a téměř až po strop. Knihy miluji, ale tady dusily energii, která měla být použita také na meditace, na pohroužení se do sebe. Člověk se pak může stát zahleděným do sebe a velmi uzavřeným. A to, jak si pamatujete bylo také důvodem rozchodu s mým partnerem. Je to pro mě jedno z potvrzení, jak feng shui funguje v širších souvislostech.
V současné době je součástí této oblasti můj „dámský“ koutek. Zamilovala jsem si tuto část svého bytu. Dříve to zde bývalo smutné, neutěšené místo mého bytu. Teď tady chodím relaxovat, číst a přemýšlet. A hýčkám si ho. A chodí mi do něj i děti, sedávají v křesle.
Je to oblast, kde se mohu zamýšlet nad tím, kdo jsem a kam směřuji, kam vedou mé kroky, kam jdu, jaké lidi mám kolem sebe a co mi přinášejí, ale také, co dávám já jim.
Zhruba ve stejný čas, kdy jsem osvobodila tuto část bytu od knih a kanceláře, jsem začala chodit na meditace ke své kamarádce. Vše mi letos připadá tak krásně načasované. Hned první meditace prvního večera zněla přímo v souladu s touto oblastí: „Procitnutí, co tady mám dělat?“ Meditace přišly v pravý čas, v době, kdy jsem pochybovala, zda to, co dělám, je to, co chci. Ne úplně všechno se v ten čas dařilo. Tedy aspoň jsem to tak viděla. Druhá půlka roku se se mnou moc nemazlila. Viděla jsem to v tu chvíli jako nedostatek, jako něco, co mě už nebaví řešit. Hudrovala jsem na kohouta, cože mi to letos přichystal. Já jsem odcházela z projektů, ode mě odcházeli lidé, vše se jakoby „hroutilo“. V tu chvíli jsem ještě nedokázala vyhodnotit, že se tím boří to staré a že si mám počkat na to nové, na nové příležitosti, novou hojnost, nová přátelství. Teď už si to umím pojmenovat. Možná za to může i osvobození této oblasti od věcí a její zharmonizování.
I další meditace zněly velmi příjemně. No, uznejte: Znít svůj tón, Rozšířit svou Vizi, Setkání s duchovní komunitou, Zavolat ty, kterým chceš sloužit, Plynout s proudem, Být zdrojem světla a Stát se Služebníkem světa. Každá jediná byla skvělá a posunula nás kousek k našemu snu.
V průběhu meditačních večerů na toto jasně dané téma – kdo jsem a kam jdu a komu mám pomáhat, se stalo něco, co je až těžce uvěřitelné, ale protože to je ještě v běhu událostí, nebudu prozrazovat. Nicméně musím říci, že účinky těchto cíleně zaměřených meditací, byly okamžité a rozšířily mi nové obzory a povedou k jednomu zajímavému přátelství. 😮 Stála jsem jen s pusou dokořán.
Blížíme se k závěru našeho bagua. Čeká na nás předposlední oblast a tou je:
Je to také o překročení našeho vlastního stínu. Je to oblast, která zahrnuje naši vnitřní sílu, která nám pomáhá zvládat sama sebe a následně ze sebe vykročit. Není to jen o vnější slávě, ale o vnitřním osvícení. A toho mohu dosáhnout jen tehdy, když se ctí projdu všechny oblasti svého života.
Pokud něco umím, je dobré to ocenit. Pokud ale dělám věci jen pro ocenění, pro uznání jiných, pro svou slávu, bez toho, abych zvládala sama sebe, a měla špatnou náladu z toho, že uznání není dostatečné, může z toho vzniknout stálá nespokojenost, pocit ublíženectví a závist. A to v životě nechceme. Nebo ano? 😉
A jestli jsem já došla letos k dosažení? Myslím, že ano, v určitých věcech jsem došla cíle své cesty, která se ale znovu otevřela a já s novým rokem vstoupím znovu do jedničky a to proto, že ze starých ukončených cest vzešly nové, které se budou postupně vyvíjet.
Na velikou slávu mám spoustu času, nijak po ní neprahnu. Jsem spokojená, když vidím, že se lidem, které navádím na cestu harmonie, daří. To mě naplňuje.
Poslední oblastí našeho života je ta, která propojuje všechny tyto oblasti dohromady.
Je to nejcennější a nejdůležitější oblast našeho života. Je centrem našeho žití, centrem našeho zdraví a naší harmonie. A bez toho, jak víme, nejsme nic.
Za sebe musím říct, že jsme celý rok prožili ve zdraví a doufám, že příští rok bude v tomto podobný. K harmonii doma i v duši jsem s koncem roku také došla. Uvědomila jsem si, že je občas dobré věci přijmout jen tak, bez většího lamentování, co se to děje, bez přemýšlení, co a jak by mohlo být jinak. Díky tomuto přístupu jsem klidnější a vyrovnanější a můj život je harmoničtější.
Díky za to, Vesmíre. ♥ A děkuji i sama sobě, že jsem to prostě letos dala, i když to bylo místy náročné.
V tuto chvíli mám k řešení otevřené dvě záležitosti, o kterých se mi zatím nechce psát. Uvidíme, co přinese nový rok. Věřím, že vše, co bude, bude tak, jak má být.
Co vše se tedy událo v pár bodech:
– ukončila jsem jednu spolupráci, která mi přestala být k užitku
– ukončila jsem tím zároveň studium, abych začala jiné, nové s novými náhledy i hlubšími informacemi
– neodjela jsem do Asie na Filipíny, ustála jsem si to, že má představa o této cestě byla jiná
– opustila jsem komunitu lidí, kde to přestalo být pro mě přínosem, spíše mě to tlačilo do situací, ve kterých jsem být nechtěla
– rozpadla se mi skupina žen, kterou jsem učila, staré muselo odejít, aby nastoupilo nové, čerstvé
– otevřela jsem další dvě skupiny s velmi zajímavými ženami
– byla jsem čistit prostory od těch, kteří mají být na druhé straně ve světle
– čistila jsem po automatické kresbě paní, která při čištění došla k úžasnému závěru ve svém životě (přišla s něčím naprosto jiným k řešení)
– pomáhala jsem očistit jednu domácnost od fyzických věcí a i tady došlo k uvědomění
– vidím posun u některých svých „žaček“ a mám z toho radost
– uspořádala jsem velký seminář o Vánocích
– splnila jsem si sen o Itálii a hlavně sen jet bez cestovní kanceláře a poznat toho co nejvíce
– viděla jsme Benátky, Padovu, Veronu, Florencii se sochou Davida, San Marino a mnoho dalšího
– ochutnala jsem pravou italskou pizzu – hned několikrát 😉
– pochutnala jsem si na luxusní panna cottě s ovocem, přiznám se, že také několikrát
– strávila jsem v moři hodně času se svým synem, se kterým jsme probrali kde co, i to, na co v průběhu roku není moc času
– s dcerou jsem si u moře stavěla z kamínků
– dovolila jsem si „vzbouřit se“ klasickému systému školství a dát svou dceru na Montessori školu, kde se učí jinak, celistvěji a v souladu s dítětem, s jeho nároky, s jeho přáními a neničí jeho kreativitu
– ukončila jsem svůj vztah
– začala jsem dělat změny v prostoru, jak doma, tak v práci
– vyklidila jsem náš byt od všeho, co už nikdy nikdo potřebovat nebude, x krát jsem byla v bazaru, x krát šel syn ke kontejnerům s odpady, mnoho věcí jsme darovali potřebným, každá jediná věc v našem bytě mi prošla rukama
– vymalovala jsem skoro celý byt a přeskládala jsem nábytek téměř ve všech pokojích
– díky tomu jsem hnula s celým svým životem a někdy to byla síla
– udělala jsem si svůj vysněný dámský kouteček
– vytvořila jsem svůj první kurz 7 semínek k harmonii života
– při tvorbě kurzu jsem si uvědomila, co pro mne znamená moje práce, pracuji s bylinkami od roku 2003, pomáhám lidem najít cestu ke zdraví a letos jsem ji začala předávat i cestou seminářů, které mají za cíl dojít k harmonii, kurz byl takovým příjemným vyvrcholením mého uvědomění. Mnoho lidí dělá a studuje a předává feng shui jako něco cizího, odtrženého od reality. Já se jim snažím vysvětlit, že to, proč ho já ŽIJI, není dojít k bohatství a mít dobrý partnerský vztah, ale je to pro mne návrat k předkům, cesta ke zdraví a harmonii všeho v našem životě. Zatím to chápou a já jsem jim se svými příběhy, mnohdy úsměvnými, se svým feng shui, tak nějak bližší. Feng shui je prostě součástí mého života.
– vytvořila jsem první astrotypy pro své klienty a mám radost z toho, že chápou svůj potenciál a hlavně chápou potenciál svých dětí, svého muže a díky tomu mění své životy, je to pro mne krásné zadostiučinění
– opět jsem na světlo světa vytáhla svou znalost automatické kresby a jak jsem psala, zavázala jsem se udělat dokonce kurz
– ustála jsem kohouta, přestože to nebyl zrovna parťák do nepohody
– teď ale vím, že jednotlivé kroky byly nutné k pochopení dalších souvislostí
– ok, kohoute, už se na tebe nezlobím 😉
Jsem vděčná za vše, co mi do života přichází. ♥ Děkuji za vše.
Vám všem přeji krásný rok 2018, spoustu radosti, lásky, zdraví, harmonie, setkávání s blízkými a jděte za svými sny, i kdyby byly ty nejšílenější!
Renáta ♥
Komentáře