Lorna Byrne aneb dotklo se mě samo nebe
Black friday jinak
Svůj black friday jsem strávila v Praze. Ne, nejela jsem na nákupy, ty mě moc neberou. Jela jsem za ženou, kterou už pár let obdivuji a sleduji. Miluji anděly a miluji Lornu, její laskavost, s jakou o nich hovoří, její mírumilovnost, ke které nabádá, její otevřené srdce vůči všemu, co v životě vidí. Ano, jela jsem na přednášku s Lornou Byrne, irskou mystičkou, která vidí anděly a komunikuje s nimi.
Lorna Byrne
Vnuknutí andělů
Když jsem letos zjistila, že tady bude, okamžitě jsem měla jasno, pojedu do Prahy. Ne, pojedu. Pojedeme! Já a děti. Velmi často vedeme hovory na téma: andělů, duší, co se děje po životě, vykládáme karty. Je to i proto, co jsme si zažili a s čím pracuji. Musela jsem je vzít s sebou. Věděla jsem, že to pro oba chci a oni oba sami chtěli.
Už třikrát byla Lorna v Praze a já jsem tam z nějakého důvodu prostě nebyla. Když jsem ale letos někde viděla napsáno, že zase přijede, napsala jsem si fixem do kalendáře den, kdy si mám koupit lístky do divadla Hybernia.
Měly se prodávat 9.9.2018 v 9 hodin – v den výročí otevření mé apatyky. Jak příznačné.
9.9. v půl deváté jsem seděla u počítače s prstem na objednávce místa. V devět se otevřela volná místa. V 9.05 jsem měla zaplaceno.
Pak jsme se už jen těšili. Přednáška Lorny byla naplánovaná na 17.11., taky docela zajímavé datum.
Nic jsem neponechala náhodě a do Prahy jsme vyrazili už v pátek odpoledne do zamluveného hotelu. Po dlouhé době jsem měla pár hodin času pro sebe a děti. Cesta vlakem byla fajn, dlouhá večeře beze spěchu také. Ráno jsme si přivstali a v klidu posnídali a vyrazili jsme.
Praha a my
Divadlo Hybernia
Po půlhodině čekání na kamarádku jsme zahlédli Lornu, prošla hlavním vchodem stejně jako my a s každým se zdravila. Byla moc milá.
Je malinká, stejně jako já.
Přednášku vedl Honza Menděl, který před lety začal překládat Lornu na facebooku. Jsem mu nesmírně vděčná, že se s ní pak spojil a přivedl ji k nám do Česka.
DIvadlo Hybernia
Duchovní Čechy
Už před časem jsem se dočetla, že Lorna k nám jezdí docela často, asi častěji než jinde, jak jsem pochopila a i ona dnes řekla,že k nám jezdí ráda, že jsou Češi velmi duchovní národ. To mě naplňuje nadějí, že to s námi není ještě tak špatné. 
Láska a soucit
Hovořila o tom, že je moc dobře, že se u nás změny ve společnosti děly nenásilně, že převládla láska. A že v tomto máme vytrvat. O lásce mluvila poměrně dlouho a také o soucitu. Oba tyhle pocity máme mít ve svém srdci a bude dobře na světě.
Strážný anděl
Mluvila o našem strážném andělovi a pro mě se toto stalo takovým mottem této přednášky, nití, která se táhla celým dopolednem. „Mluvme se svým strážným andělem. Zdravme ho každé ráno po probuzení a stejně tak zdravme svou duši. Je to velmi důležité a díky této pravidelné činnosti se nám může stát, že svého anděla strážného spatříme. Nebude to pravděpodobně tak, že na sebe budeme dlouze koukat. Můžeme ho zahlédnout koutkem oka – ve výlohách na ulici, v kalužích nebo v zrcadlech aut. V tu chvíli, kdy TO uvidíme, nepochybujme o tom. Berme to jako fakt, „BYL TAM MŮJ STRÁŽNÝ ANDĚL“. Bude to prostě tak.“
Lorna nám také povídala o tom, jak je velmi důležité chránit přírodu. Stromy a vše kolem nás. Nesmíme na to zapomínat. Bude nás to stát úsilí, ale nesmíme polevit v ochraně přírody. Je to velmi důležité.
Duše si vybírá, s kým bude žít
Ve chvíli, kdy hovořila o tom, že každá duše, která jde na zem ke svým rodičům, si je vybírá, jsem měla slzy v očích. V tuto chvíli mi potvrdila to, čemu věřím. S dětmi jsme se na sebe jen podívali, říkám jim toto neustále. Vybrali jste si mě. Nevím, z jakého důvodu to tak je, ale je to prostě tak. Mé dceři zemřel otec, můj přítel. Je to pro ni stále velmi těžké, přestože to je už více než 6 let. Toto ji ale trochu pomáhá zmírnit bolest, tedy vědomí, že než přišla na tento svět, vybrala si tuto cestu, nás jako rodiče, i to, že se svým tátou bude jen rok a pár měsíců.
Všichni jsou po smrti odvedeni svým strážným andělem do nebe. I nenarozené děti. Jsou milující a milované a vrací se zpátky domů. Tato část byla pro mě hodně emotivní. Prošla jsem odchodem mého chlapečka ve 24. týdnu a po letech i smrtí partnera. Když Lorna s láskou mluvila o tom, že jsou všichni v nebi, tekly mi slzy po tvářích a objímala jsme svou dceru. Obě jsme věděly, co se odehrává v té druhé.
Toto jsou chvíle, kdy jsem velmi vděčná za to, že se s dětmi můžu o všech těchto věcech bavit, rozebírat je, vysvětlovat, netajit nic…
Bůh v nás
Mluvila o mnoha dalších věcech a věřím, že tato přednáška bude časem také na youtube, abych si ji vychutnala ještě jednou. Cítila jsem mnoho silných momentů. Ještě o jednom napíši, říkala, že lidé nejsou hříšní, že duše v nás, ve které se ukrývá kousek boha v celém našem těle, nemůže být hříšná, že jen něco v nás se někdy nechová správně, ale jinak je naše duše čistá a všichni odcházíme do nebe. Aspoň já jsem tuto část takto pochopila. Byl to také jeden ze silných momentů a uvědomění si.
Přestaňme si dělat starosti
Jedna z věcí, která mi také utkvěla v hlavě a kterou se budu velmi řídit je ta, že si nemáme dělat starosti. Máme věci prostě nechat být. Jednoduchá myšlenka, ale velmi silná. Děkuji za ni. Vím to, že tlačit na cokoliv se nevyplácí a v poslední době jedu a žiju tím, že věci nechávám plout. Toto bylo jen ujištění, že to dělám správně. Děkuji za to.
Děkuji za požehnání…
Lorno drahá, velmi děkuji, že jsem mohla být na chvilinku součástí tvého povídání. Jsem velmi velmi vděčná i za požehnání, kterého se nám po skončení přednášky dostalo. Požehnání probíhalo beze slov. Říkala, že to bylo to, proč jsme vlastně přijeli, že to bylo to, proč jsme tam, že nám nemůže říct, co to znamená, dozvíme se to až po její smrti, ale s úsměvem nám pověděla, že je to dobré.
Stáli jsme v řadě a postupně přicházela k jednomu po druhém, vypadala, že nám dává to nejvíce ze sebe a Boha. Byla prostoupená láskou, klidem a velikou pokorou. Pohladila nás po vlasech, po hlavě a po tváři. Bylo to silné. Velmi silné. Uvědomila jsem si také, jak jsou pro ni velmi důležité děti, u obou mých dětí se zdržela s požehnáním déle. Dcera i syn si toho byli vědomi a oba se ptali, proč. Cítila jsem v tu chvíli z ní velikou úctu, něhu a lásku k mé dceři a veliké požehnání, které se jim oběma dostalo. Děkuji, děkuji, děkuji.
Velmi si toho vážím.
Knihy
Poté jsem si vystála ještě jednu frontu a to na knihy. Koupila jsem poklad do své knihovny, Lorniny Modlitby od srdce. Dcera si vybrala Myšlenky, které je dobré si pamatovat, diář či deník, do kterého se dá také psát od Honzy Menděla a knihu od Lorny – Andělské zamyšlení, vzala jsem si také deník sama pro sebe a knihu Honzy Cesta ven ze šíleného světa, kterou jsem si Honzou nechala i podepsat.
Knihy Lorny a Honzy Menděla
Skvělá práce, mí andělé!
Vyslala jsem v průběhu dopoledne (upřímně ani nevím, kdy) prosbu, že se chci s Lornou vyfotit. No a andělé to zařídili. Lorna měla knihy podepsané už dopředu a organizátoři avizovali, že se podepisovat nebude a fotit také ne. Lorna byla už unavena. Přesto po posledním požehnání, které udělila, podepsala dceři knihu, popřála ji lásku a štěstí a vyfotila se s námi. Děkuji andělé, odvedli jste skvělou práci. Od první myšlenky, jet do Prahy po poslední tečku za krásným dopolednem, kdy jsem se mohla s Lornou obejmout a přes její velkou únavu cítit její lásku a úctu směrem k nám.
S Lornou
Dotklo se mě dnes samo nebe.
S láskou a úctou Renáta
Komentáře